Následující text je pro ty, kteří jsou ochotni číst víc než dva krátké dva odstavce. Ostatním musí stačit pět vět uvedených výše. Vše, co podrobně vypisuji dále, má ony úvodní věty doložit a vysvětlit. Je náročné prokousat se delším textem, chápu. Pokud vám ale leží na srdci obec, ve které žijete, a její vyhlídky do budoucna, vynaložit námahu je prostě občas třeba – nejen, že to chce vykonat tu a tam nějakou fyzickou práci (třeba hezky osázet prostor před domem), ale také přijít na důležité jednání zastupitelstva nebo přečíst několik stran textu a snažit se porozumět argumentům ohledně přirozeně složité záležitosti.
+ + +
V říjnu 2021 obecní zastupitelstvo narychlo projednalo a schválilo tzv. Strategický rozvojový plán (SRP) Zadní Třebaně. Má jít o klíčový dokument, který hodnotí současnou situaci obce a navrhuje směry budoucího rozvoje pro následujících 10 let. S ohledem na to by se přípravy dokumentu měli účastnit nejen zastupitelé a odborníci, ale také širší veřejnost obce. Doporučuje se, aby účast veřejnosti měla podobu tzv. pracovní skupiny, ve které působí zástupci různých kategorií obyvatel a která průběžně a opakovaně připomínkuje vznikající dokument. (Prostudoval jsem si příslušnou metodiku Ministerstva pro místní rozvoj, stejně jako řadu dalších podkladů.)
Zpracovaný SRP je dnes často požadován jako podmínka pro žádost o nejrůznější dotace. Jako takový bývá často ne úplně vážně myšlený a obsahově prázdný. Paní starostka Simanová tohle úvodem veřejného projednávání sama přiznala: jde prý o „potěmkinovu vesnici“, nutnou formalitu, ke které je obec tlačena stávajícími pravidly. Asi to tak brát lze, jistě. Podobných nesmyslných formalit je svět okolo nás plný. To ale neznamená, že mezi plány, které si obce zpracovávají nebo nechávají zpracovat, nejsou v kvalitě zpracování žádné rozdíly. Některé SRP jsou lepší než jiné. Obec totiž hru na ryze formální splnění nějaké povinnosti nemusí přijmout. Zpracování dokumentu může vzít jako příležitost pro skutečnou debatu o tom, kterými směry by se měla dlouhodobě rozvíjet. A přesně to je debata, která nám v Zadní Třebani tolik chybí. Velká část důležitých rozhodnutí se zde totiž týká toho, co je „naléhavě a okamžitě třeba“. Máloco vyplývá ze strategických rozvojových úvah a pečlivě připravených projektů, předem prodiskutovaných s občany. Pokud chceme ve správě obce překročit úroveň pouhé údržby a záplatování, pracovat na vážně míněném strategickém plánu rozvoje je zcela na místě.
Na zmiňovaném veřejném zasedání před necelým rokem jsem navrhoval, aby se tak stalo. Zdůrazňoval jsem, že horizont příštích deseti let nejspíš představuje časový horizont více než jednoho zastupitelstva; a s ohledem na to by rozvojové úvahy neměly vyjadřovat mínění pouze současných zastupitelů, ale nějakou širší shodu uvnitř obce. Zastupitelé tehdy plán schválili v původní podobě – s tím, že nic nebrání tomu, aby se později nějak upravil. Jenže to dle mého není dost dobře možné. Moc rozumného základu pro debatu totiž projednávaný SRP neposkytuje. V tomto příspěvku chci vysvětlit proč. (Prakticky všechny argumenty zazněly už na onom veřejném zasedání, avšak bez výsledku.)
+ + +
Zpracování SRP bylo obcí Zadní Třebaň zadáno firmě Solutionist sro. Chvíle hledání na internetu stačí k tomu, aby člověk zjistil, že Solutionist je firma ze Zadní Kopaniny. Jde nejspíš o podnik jediného člověka, pana Miroslava Kölbla. Nemá žádné svoje webové stránky a má živnost na několik desítek různých činností. Jedním z důležitých předmětů podnikání jsou právě SRP. Solutionist je dělá jeden za druhým, přičemž z letmých zmínek na internetu je zřejmé, že cena se pohybuje mezi 16-36 tisíci Kč. To není málo, avšak na druhou stranu je třeba přiznat, že opravdu dobře zpracovaný SRP by nutně musel stát víc. V případě SRP pro Zadní Třebaň je výsledek tragický.
Celý SRP má přes 100 stran (obvykle se doporučuje maximálně třetinový rozsah). Drtivá většina textu se vůbec netýká nějakých strategických rozvojových úvah. Plán přetéká slovní vatou, neuspořádanými údaji, ze kterých nic nevyplývá, a doslova opsanými pasážemi z jiných dokumentů. SRP pro Zadní Třebaň je obtížně čitelný text – ne snad svým jazykem (jsou horší), ale hlavně tím, že se v drtivé většině jedná o prázdné a ve vztahu k cíli textu zcela neužitečné blafání.
+ + +
Strategické rozvojové plány (SRP) mají mít dvě základní části – část analytickou a část návrhovou. Úvahy o budoucím dlouhodobém vývoji obce a výsledné návrhy mají prostě vzejít z rozboru rozvojových problémů a limitů. Průzkumy konstatují, že jednou z nejčastějších chyb při zpracování těchto dokumentů je, že tyto dvě části nejsou provázané. Což naprosto platí i pro SRP Zadní Třebaně. Není totiž vystopovatelné, že by se z „analytických“ pasáží Plánu jakkoli čerpalo při vlastních strategicko-rozvojových úvahách.
A v drtivé většině to ani není možné, neboť o žádný opravdový rozbor (analýzu) v dlouhatánské úvodní části nejde. O problémech či limitech našeho rozvoje se zde člověk vůbec nedočte. Jde o nepříliš uspořádanou koláž útržků z různých dokumentů (statistiky, údaje místních institucí), které z hlediska rozvojových úvah nedávají žádný rozumný smysl. Tabulky roztroušené v textu jsou „analyzovány“ tak, že jsou prostě tím nejjednodušším způsobem převyprávěny, tedy ještě jednou zopakovány v podobě vět. Nic z nich neplyne, nic se z nich nevyvozuje, nic podstatného neukazují, k ničemu nemíří.
Velmi časté jsou doslova okopírované věty a odstavce odjinud, z veřejně dostupných zdrojů. Najít v celém textu nějakou původní větu není snadné. Přitom jen některé z prací, ze kterých jsou převzaty celé dlouhé formulace, jsou na konci SRP ZT uvedeny jako „zdroje dat“ – to je ale hodně nepřesné: nejde tam o nějaké využité údaje, ale o nepřiznané přebírání celých dlouhých vět, odstavců, a často i celých kapitol. Nevím, jak se to bere v takovýchhle poloúředních dokumentech, ale v jiném žánru by rozhodně šlo o naprostý (a asi i žalovatelný) plagiát, vykrádání sebe sama i ostatních.
Že analytická část jen hromadí spoustu neužitečných dat, lze ukázat na několika namátkou vybraných příkladech. Posuďte sami: k čemu jsou asi pro rozvojové úvahy o Zadní Třebani potřebné takovéto věty a údaje?: „Nejvýznamnější částí chráněné krajinné oblasti Český kras je oblast národních přírodních rezervací Karlštejn a Koda o rozloze 2 010 ha, kde se v Císařské rokli nacházejí pěnovcová jezírka a v celé oblasti rostou nejrůznější druhy chráněných rostlin, například lýkovec, dřín, tařice skalní, hlaváček jarní, koniklec načernalý či lomikámen trsnatý. Kromě toho se u vrchu Bacína, který je nejvyšším bodem Českého krasu - 499 m n.m., nachází archeologické naleziště“ (str. 11, vše doslova přebrané z dokumentu ČSÚ); nebo: „Berní rula z r. 1653, která byla prvním a spolehlivým místopisem nám skýtá celkem pravdivý obraz i o Zadní Třebani. Rozděluje obyvatele na sedláky, chalupníky a zahradníky, domkáře. Významný byl i zde chov ovcí.“ (str. 16, přebráno doslova z webových stránek obce). Podobných vět a údajů je v SRP, v jeho „analytické části“, bezpočet. Jsou přebírány doslova a do písmene z nejrůznější webů, nedávají dohromady smysl (není jim ani dáván žádný smysl) a není z nich zřejmé, jak by to mělo souviset s úvahami o rozvoji obce.
Příznačné je, že kapitolka „Současnost a historie obce“ začíná hluboko ve středověku a končí v roce 1981, zmínkou o povodni, bez jakýchkoli důsledků pro případné rozvojové úvahy. Současnost obce jako by vůbec neexistovala. Kapitolka o dopravě zmiňuje pouze čísla dvou silnic na katastru obce a odkud a kam vedou. Ani slovo o jejich vytíženosti, užitečnosti a bezpečnosti pro obyvatele, o jejich stavu atd... Vše je konstatováno od stolu, bez jakéhokoli ohledu na to, v čem spočívají současné problémy a limity (jak požaduje metodika ministerstva). Kapitolka „pěší a cyklistická doprava“ popisuje dvě turistické značené cesty a jejich návaznosti na poutní cesty do Portugalska. Vůbec však nezmiňuje, že pěšky se bezpečným způsobem (mimo úzké a frekventované silnice) nelze dostat do žádné ze sousedních obcí. Když je řeč o zásobování pitnou vodou a kanalizaci, dočteme se pouze o tom, že se tyto věci v obci řešily ve dvou etapách; ani slovo o tom, že velká část obyvatel připojená dosud není a že velká část ani být připojená nemůže. A ani slovo také o tom, že s vodou ze studní jsou v posledních letech značné potíže. Že lékař a vyšší ročníky školy nejsou v obci, ale jinde, např. v Řevnicích, prý není problém, píše se v dokumentu. Občané nejsou nijak znevýhodněni, protože je tu dobrá dopravní dostupnost, říká SRP. Zcela se v této souvislosti pomíjí, že jet na kole nebo jít pěšky do Řevnic je nebezpečné a nepříjemné… Zpracovatel tu prostě nebyl, skutečné problémy obce jsou mu ukradené, a dokonce kašle i na to, co se měl možnost dozvědět z vlastních dotazníků pro obyvatele, které údajně „vyhodnotil“ (kde např. chybějící pěší a cyklistická cesta do Řevnic byla považovaná za největší průšvih).
+ + +
Ano, součástí SRP jsou i výsledky dotazníkové ankety pro místní. Její výsledky, jak jsou prezentované v Plánu, ovšem opět nelze nazvat analýzou. Autor přichází pouze se základními četnostmi, absolutními a relativními – kolik lidí to či ono považuje za více či méně důležité, a to mezi položkami předem daného seznamu. V textu nejsou tyto tabulky kriticky rozebrány a ukázány v souvislostech, pouze převyprávěny. Ve vyhodnocení dotazníku se např. dlouze popisují nepatrné rozdíly v tom, jak hlasovali muži a ženy nebo různé věkové skupiny. Jenže vůbec do ničeho se to pak nepromítá. Nic z toho neplyne. Jde o naprosto zbytné a nezajímavé údaje, se kterými se v Plánu nijak dál nepracuje a které pouze vyplňují další a další marné stránky SRP.
Samotný dotazník byl přitom plný nesmyslů, špatně postavený. Jádrem dotazníku bylo ohodnocení důležitosti nejrůznějších dílčích projektů, na které by obec dle mínění současných zastupitelů mohla žádat peníze – opravy, rekonstrukce apod. O hodnotách a dlouhodobých vizích různých zájmových skupin obyvatelstva, což má být jádro celé věci, není v dotazníku ani slovo. Na základě výsledků dotazníku rozdělil autor SRP návrhy projektů do tří skupin: vítězné, velmi doporučené a prohrávající (tedy nejméně důležité). Přitom rozdíl mezi doporučenými prioritami a ostatními je pouhá setina bodu (1,61 oproti 1,62), což vůbec nedává smysl; věcně ani statisticky. Mezi hodnocenými „prioritami“ se ocitly naprosto nesouřadné položky jako třeba „Podpora podnikání“ a vedle toho „Dokončení stezky pro pěší na hřbitov“ – avšak tyhle dvě věci přece z povahy věci nejde prostě navzájem poměřit; u cesty na hřbitov (a u mnoha dalších položek seznamu) navíc člověk pochybuje, zda se opravdu jedná o „strategickou rozvahu“ a o směry dlouhodobého rozvoje.
Vrácené dotazníky, ve kterých lidé nezodpověděli všechno, byly při vyhodnocení vyřazeny, úplně zbytečně. V odpovědích přitom chyběla možnost zatrhnout něco jako „nemám názor“… Za podobně sestavený dotazník by měli studenty vyhazovat od zkoušky – vím to, sociologii jsem na vysoké škole dlouhé roky učil.
Mizerné vyhodnocení výsledků dotazníku však jakoby „nevadí“, protože se – opět – stejně do ničeho nepromítá. V dalším textu nemá prakticky žádný význam. Snad s výjimkou toho, že u některých položek konkrétních projektů v návrhové části se tu a tam zmíní, že daná aktivita se v dotazníku umístila na tom a tom místě. Nic dalšího z toho ale neplyne (urgentnost, provázání s ostatními projekty, prostě fakt nic). V celkovém přehledu navrhovaných projektů je ostatně mimo jiné položka „parkovací místa v obci“, která v dotazníku skončila na „červených“ místech, tedy na nejméně důležitých pozicích.
Dotazník na první pohled vypadá jako žádoucí „zapojení veřejnosti“ do přípravy SRP. Zastupitelé na zmiňované veřejné schůzi dokonce vyjádřili přesvědčeni, že tímto dotazníkem vlastně jakákoli debata s občany skončila. Ve skutečnosti ale tato anketa a její vyhodnocení v SRP představuje – dovolte mi to slovo mladých – „vytrolení“ veřejnosti skrze nesmyslnou, jednorázovou akci, které nemůže nahradit průběžnou, opakovanou debatu (která mimochodem nad stejným dokumentem probíhala např. v Hlásné Třebani)…
+ + +
Tolik „analytická část“. A co část návrhová? Tedy samotný rozvojový plán? Návrhová část začíná tzv. „vizí“ (která má vyplynout z analytické části). Má se stanovit, čeho chceme na obecnější úrovni dosáhnout. Díval jsem se na některé jiné SRP, které autor zpracovával pro další obce. Pozoruhodné: celá tato krátká část SRP pro Zadní Třebaň je prakticky stejná jako příslušná část SRP vysočinské obce Osová Bítýška. Že by situace u nás a v Osové Bítýšce byla tak podobná? Ba ne, tím to nejspíš nebude. Celá vize je totiž tvořena, s prominutím, nic neříkajícími bláboly („Malebné prostředí nabízející kvalitní a stabilní zázemí pro život mladých i seniorů“, „Pestrý spolkový život a kultura v obci“). Něco jako „vize“ konkrétně pro naši obec asi vůbec nebylo součástí zadání. A nevyplynulo to ani z kritického rozboru současné situace. Nemohlo. Celá tato pasáž spíš jen „přikrývá“ chaoticky nahromaděné nápady obecnými plky. Zadavatelům něco takového nevadí. O věc přece nejde, jde jen o možnost žádat o dotace (aby bylo jasno, možnost žádat o dotace považuji za velmi důležitou; nelíbí se mi ale, že zastupitelstvo Zadní Třebaně přistoupilo beze zbytku na tuhle formální hru – utratilo peníze za naprostý blábol a nevyužilo příležitost ke skutečným a vážným úvahám o budoucnosti obce).
Jen pár dalších postřehů o návrhové části:
Pasáž o „prioritách rozvoje obce“ je celá úplně stejná, do slova a do písmene, jako příslušná pasáž SRP pro Osovou Bítýšku, a to s výjimkou zmínky o „zaměstnanosti a trhu práce“ v případě Zadní Třebaně (je ale otázka, kde se v našem SRP tato zmínka vůbec vzala, protože v jeho „analytické části“ o této otázce jakožto o nějakém problému nebyla ani zmínka). Takzvaná „SWOT analýza“, tedy rozbor silných a slabých stránek, není v SRP pro Zadní Třebaň žádnou analýzou, ale pouze tabulkou náhodně uspořádaných položek, jejichž umístění na ose výhoda-nevýhoda vůbec nevyplývá z předchozího textu (viz např. „stav místních komunikací“ nebo „infrastruktura v obci“ – nic z toho jako nějaká nevýhoda nebo problém nebylo předtím zmíněno). „Hlavní cíl rozvoje obce“ je opět úplně identický jako u Osové Bítýšky na Vysočině, a opět jde o nic neříkající blábol. Naprosto stejné jsou i „strategické cíle“ a povídání okolo – do písmene. Co tohle říká o tom, jak dobře byla udělaná analýza specifických potřeb naší obce, ze které mají rozvojové cíle vycházet?... Podobné je to s kapitolami „Monitorovací ukazatele“ a „Implementace strategického rozvojového plánu“. I tyto klíčové části Plánu pro rozvoj Zadní Třebaně jsou naprosto (doslova) identické jako u Osové Bítýšky. Stejně tak část 6.1 „Financování a schopnost realizovat rozvojové projekty“, 6.2 „Základní možnosti podpor“, 6.3 „Doplňkové možnosti“ (doslova totéž)… K čemu tohle všechno je? Tzv. analytická část SRP tvoří nadpoloviční většinu celého dokumentu. Jaký je její smysl, když praktická doporučení, která z ní mají vyplývat, jsou stejná jako u vzdálené obce na Vysočině (a nejspíš i na mnohých dalších místech, pro která firma Solutionist zpracovávala podobný dokument)? Seznam prioritních oblastí rozvoje v obci je seznamem všech možných věcí, které si člověk dovede vymyslet, uspořádaný do nějakých obecnějších kategorií (paní starostka ostatně na schůzi přiznala, že přesně takto tento seznam vznikl) a je variací na podobný seznam Osové Bítýšky. Pečlivé členění obsahuje nesmysly a absurdity. Třeba: 5.1 Podpora spolků; 5.2 Podpora hasičů (přitom právě Hasiči byli v analytické části SRP představeni jako jeden z pěti spolků v obci, takže 5.2 vlastně patří do 5.1)… A opět: jak se do toho všeho promítl dotazník a úvodní rozsáhlý „rozbor situace“, není vůbec čitelné.
+ + +
Nakonec ještě poznámka k tomu, jak projednání a schválení dokumentu probíhalo:
Rozsáhlý 100-stránkový text byl náhle a bez jakéhokoli komentáře vyvěšen na webu obce. Mobilní aplikace V obraze na jeho existenci upozornila den před zasedáním zastupitelstva. Kdo neměl čirou náhodou možnost okamžitě věnovat celý jeden pracovní den studiu tohoto dokumentu, neměl vlastně šanci se na jeho projednávání připravit. (Mám pochyby o tom, zda SRP zvládnuli pozorně prostudovat alespoň samotní zastupitelé. Museli by si při tom nejspíš všimnout třeba i toho, že v důsledku sestavování textu zběsilým kopírováním z mnoha dalších zdrojů, včetně plánů pro jiné obce, se Zadní Třebaň na straně 36 jmenuje Úhonice…) Pozvánka na schůzi v obecním rozhlase zněla jako pozvání na kteroukoli jinou schůzi – o tom, že se tam bude schvalovat zásadní dlouhodobý strategický dokument s významem pro všechny obyvatele nepadlo ani slovo.
Na samotné veřejné schůzi to pak napřed vypadalo, že přítomní občané nebudou moci vůbec k celé věci promluvit. Komunikace už prý proběhla, namítali zastupitelé, prý formou dotazníku. Na přímluvu paní starostky nakonec diskusi ostatní zastupitelé připustili, byť s krajní nevolí. Na upozornění ohledně mizerné kvality SRP pro Zadní Třebaň však neslyšeli – plán byl, jak už jsem napsal, schválen (s tím, že je možné ho později upravit či doplnit). A v zápisu ze schůze (nijak jinak) pak zastupitelstvo vyzvalo občany, aby se přihlásili ti, kdo by se chtěli podílet na dalších úpravách Plánu. Výzva to ovšem byla za daných okolností zcela nedůvěryhodná a formální, stejně jako celý dokument SRP. Zastupitelé během schůze i poté opakovaně naznačovali, že o debaty s veřejností, ani o vážné úvahy o rozvoji obce v dlouhodobější perspektivě nemají zájem.
+ + +
Nerozporuji, že SRP pro Zadní Třebaň je důležitý dokument, formální podmínka pro některé dotace. Mám ale za to, že:
- Obec tu zbytečně přistoupila na hru formalit a nevyužila příležitost, která se nabízela – totiž vypracovat plán rozvoje, který by aspoň trochu dával smysl.?
- Kdyby si tehdejší zastupitelé dali pár hodin práce a pobavili se třebas jen mezi sebou (případně s přizvanými odborníky) o dnešní situaci v obci a o výhledech do budoucna, mohli by na deset stran papíru sepsat strategickou rozvojovou úvahu, která by měla nejen větší praktickou hodnotu než výtvor firmy Solutionist, ale která by nejspíš stačila i na splnění podmínky pro dotace.
- Účast místních obyvatel na přípravě takového dokumentu nelze omezit na pár zaškrtnutých políček v blbě udělaném dotazníku. Nejde totiž jen o výsledek, o to, zda SRP bude nakonec obsahovat to a ono. Daleko víc jde o to, že skrze účast na takových debatách se utváří místní společenství, kterému záleží na tom, v jaké obci žije.
Řešit naléhavosti, rychle a operativně, je nutné. Ale jenom to nestačí. Správa obce by měla zahrnovat také dobře připravené, naplánované a projednané projekty. S naším sdružením kandidátů pro obecní volby 2022 bychom k tomu rádi přispěli. Pokud se vám taková představa zdá rozumná, přijďte k volbám a podpořte Sousedy z Třebaně!
