Za prvé, říkal, nepíšu dost partnersky. Vyjádřil jsem se prý vůči němu jízlivě a přezíravě. Za druhé a v návaznosti na to, odporuji si prý. Ohrazuji se totiž proti nařčení z politikaření, ale samo psaní podobných příspěvků je dle dotyčného kolegy-zastupitele zavrženíhodným politikařením. Distancuji se tedy jakoby od něčeho, co sám dělám... Dovolím si na obě výtky zareagovat a už teď se těším na odpověď (třeba až se zase někdy potkáme nebo klidně na tom Facebooku – oni mi to Sousedé-fejsbukáři jistě zprostředkují; rádi ale také případnou písemnou reakci uveřejníme i zde, na Nástěnce Sousedů).
Snažím se ve svých příspěvcích psát přesně a korektně. Je ale pravda, že se tu a tam dopustím jízlivosti a ironie. Jako třeba když jsem v příspěvku z 3. 11. 2022 vysvětloval rozdíl mezi politikou a politikařením nebo když jsem upozorňoval, že ze symbolického rozměru obecní politiky nelze utéct. Tím lehce posměšným tónem jsem prostě reagoval na to, co od našich kolegů-zastupitelů opakovaně zaznívalo v souvislosti s volbou místostarostky.
Dovolím si trvat na tom, že takový ironizující tón, pokud doprovází slušně a zdvořile formulované stanovisko, do politiky normálně patří. Lidé, když se přou, běžně koření svůj nesouhlas poukazem na absurditu a směšnost toho, co říká oponent. Stačí se podívat kamkoli jinam. Třeba na politické debaty v novinách či přímo v poslanecké sněmovně. Oproti těmto debatám jsem dosud byl ve svých komentářích značně umírněný a jemný. Chci být, vyhovuje mi to tak. Drtivá většina toho, co napíšu, jsou věcné argumenty bez nějakých osobních narážek či urážek. Pokud kdokoli pochybuje o věcné správnosti, nechť se ozve a ukáže, v čem se mýlím nebo v čem můj výklad nesedí. Jestliže se ale někdo původně vytasil s argumentací, která je směšně mimochodná, klidně to řeknu. A ironií podtrhnu. Legrační argumenty si o jízlivost prostě říkají… Bolí ta jízlivost? Příště lépe važte slova.
Označovat naše texty z Nástěnky za politikaření, je hrubě nemístné. Řeknu to ještě jednou: ano, mnoha lidem dnes „politika“ a „politikaření“ splývají; politika je pro ně sprosté slovo. To je smutná pravda a zároveň krajně nešťastný stav věcí. Sousedé z Třebaně proto šli do obecních voleb s programem, jehož smyslem byla mimo jiné rehabilitace politického rozměru práce pro obec. Chceme, aby se místní lidé na řízení obce dle svých možností podíleli, aby obec byla otevřená skutečným debatám s občany a aby to, co zastupitelstvo dělá, mělo co největší politickou legitimitu (tj. aby zastupovaní byli s příslušnými kroky alespoň takzvaně srozuměni). To je politika. Politikaření je ovšem něco jiného. Je to, řekněme, takový segment politického života, který se typicky odehrává v zákulisí, ve skrytu a mimo zorné pole veřejnosti, a ve kterém jde o netransparentní a od reálných problémů odtržený boj o mocenské pozice. Politikařit, vysvětluje slovník cizích slov, znamená „pletichařit za zavřenými dveřmi“, „zabývat se povrchně politikou.“
Naše příspěvky na Nástěnku Sousedů představují úplný opak politikaření: vykládáme karty na stůl, důkladně informujeme a vysvětlujeme. Vedeme veřejnou a otevřenou rozpravu, na kterou může kdokoli zareagovat. Snažíme se, v souladu s naším volebním programem, aby naše práce (a potažmo práce celého zastupitelstva) byla lidem co nejvíce na očích. Říká se tomu „skládat účty voličům“. Pečlivě při tom v našich líčeních rozlišujeme, co je stanovisko naše, co je závěr celého zastupitelstva a co je nějaký širší věcný kontext. Argumenty oponentů se snažíme podávat přesně a úplně… Ověřte si to, v těch našich textech.
Jsme přesvědčeni, že spíš než lehce uraženou odezvu kvůli ojedinělé ironii si zasloužíme uznání. Po dlouhé době se totiž nyní aspoň někdo snaží lidem veřejně kontrolovatelnou řečí vysvětlovat jednotlivé různé případy, které se na radnici řeší: co a proč je vlastně v sázce v různých jednotlivých případech, jaká jsou pro a proti, v čem spočívá či spočívalo jádro sporu – drtivou většinu prostoru v našich příspěvcích zabírá právě tohle. Překračujeme tak úsečnou, strohou a leckdy dost bezobsažnou mluvu zápisů z veřejných zasedání a nabízíme platformu pro dialog. Ne pro nějaké idealizované přitakávání si či chválení se, ale pro živé konfrontace, nesouhlasy, spory ohledně důležitých otázek života obce. Pokud někdo namítá, že tímhle způsobem provozujeme neférové politikaření, jen tím potvrzuje, jak hluboce si uvnitř zastupitelstva v některých zásadních věcech nerozumíme. Ukazuje se naštěstí, že i navzdory tomu se v řadě jiných otázek dokážeme operativně dohodnout a pragmaticky spolupracovat. Někdy ale holt jako bychom byli z různých planet… (Nejspíš to ale úplně stejně, jako dva úplně jiné světy, vidí i protistrana, viďte?:)
