... ostatní kandidátská sdružení potvrdila, co naznačil už společný předvolební plakát „Volte 2, 3, 4“, a chovají se dohromady jako jeden jediný subjekt, který s námi prostě nepočítá. Takže šest ku třem, z toho nejde utéct. Alespoň ne v těch rozhodujících okamžicích. Argumenty-neargumenty.
Co s tím můžeme, jako Sousedé z Třebaně dělat? Moc toho není. Co lidé kolem paní starostky nechtějí, to nedovolí. Očekávání tedy máme krajně opatrná. Ale nevzdáváme se. Budeme připomínkovat, co půjde, a budeme také v rozumné míře podávat vlastní návrhy. Třeba si někdy alespoň někdo z ostatních zastupitelů uvědomí, že nám na obecné úrovni jde o podobné věci: aby se v Zadní Třebani (ZT) žilo co možná dobře.
Jedno ale pořád máme ve své moci a nikdo nám to vzít nemůže. Můžeme o projednávaných otázkách veřejně mluvit. Budeme proto na našich stránkách psát a diskutovat o tom, co a jak se v zastupitelstvu probírá. Budeme vysvětlovat naše kroky a obhajovat naše návrhy. U těch, které budou zamítnuty, resp. přehlasovány, budeme uvádět s jakými důvody či záminkami. Budeme upozorňovat na nekorektní postupy. Budeme psát o tom, co se do oficiálních zápisů nevejde (což, dle dosavadní zkušenosti, jsou často právě i nejrůznější zdůvodnění a vysvětlení). Jinak řečeno: z těch, kdo o něco takového budou mít zájem, učiníme virtuální svědky naší práce a fungování zastupitelstva. Práce zastupitelstva by měla být veřejnosti víc na očích a k tomu chceme přispět.
+ + +
Takže se pro začátek například hlásíme k tomu, že za zdržení s opravou či úpravou branky a brány u školy v ZT (bod č.19 na zasedání zastupitelstva dne 21. 10.) můžeme my. Na neveřejném pracovním jednání, které zahajovacímu zasedání předcházelo a na kterém jsme měli klíčová hlasování připravit, se totiž měly projednat příslušné „cenové nabídky“. Na tom základě pak měli přítomní vybrat tu nejlepší.
Nabídky byly tři a rozdíly mezi cenami nebyly velké. Ptali jsme se, proč se za takových okolností bavíme jenom o cenách. Proč třeba také neprobíráme, v jaké konkrétní podobě vrátka a vrata mají být vyrobena? Jde přece o oplocení pozemku, které je obrácené do veřejných prostor, do ulice. Fakt je nám jedno, jak to bude vypadat? Vždyť mnozí kolem toho místa chodíme, nejde o nějaký schovaný zadní trakt nějakého obchodu či podniku. Proč tedy od zájemců nemáme k dispozici nějaký náčrt, fotografie možných výplní nebo podobně řešených situací z dřívějška? A také, proč se o té opravě neuvažuje v nějakých širších souvislostech? V debatě se totiž ukázalo, že ani plot vedle současných vrat není v dobrém stavu. Proč tedy nezvážit, zda by se nehodilo rekonstruovat celou přední stranu pozemku, i s plotem? (Mohlo by se ukázat, že na tak velkou opravu nejsou peníze, jistě. Ale dohodnout se na vzhledu, tak, aby na sebe plot a vrata dobře navazovaly – nejen esteticky, ale i technicky –, je jedna věc, druhá pak, zda se práce provedou najednou nebo v nějakých etapách. Ani to samozřejmě není bez rizika, protože se stavebními materiály a jejich dostupností je to dnes složité.)
Faktem je, že už samotné poptávkové zadání od obce se o způsobu provedení a o estetických kvalitách vůbec nezmiňovalo. Ani slovem. Jediným parametrem byla funkčnost (dálkové otevírání a oddělení vrat a vrátek). A jedinou věcí k posouzení měla být cena… Myslíme, že je to takhle špatně. Nejde přitom jen o to, že podkladů k rozhodnutí by mělo být víc. Pokud bychom si od řemeslníků hned na začátku vyžádali podrobnosti o způsobu provedení zakázky, dali bychom jim tím jako obec najevo, že nám na konečném výsledku záleží a že nám vůbec není jedno, jak budou vrata a plot vypadat. Byl by to důležitý signál.
Nakonec jsme navrhli, abychom na blížícím se veřejném zasedání o téhle věci ještě definitivně nehlasovali a abychom počkali na další podklady, upřesnění a diskuse (právě zveřejněný zápis ze schůze sice říká, že návrh podali Simanová, Frýdlová a Konopásek, ale e-mailová korespondence z 21. 10., ještě před zahájením schůze, jasně dokládá, že návrh podala Blanka Hovorková, zatímco paní starostka a nynější místostarostka, stejně jako Zdeněk Konopásek, reagují slovem „souhlasím“.) Návrh byl přijat a tuto – zatím dost ojedinělou – vstřícnost oceňujeme. V pátek 21. 10. večer se tedy o cenových nabídkách na vrata/vrátka nehlasovalo. Avšak zároveň se o tomto bodu a o důležitých důvodech, proč se hlasování vlastně odkládá, až tak moc nemluvilo. Pouze se zmínilo, že se zvažuje i rekonstrukce sousedícího plotu a že si počkáme na další podklady. Ale proč vlastně?... Takže aby to v záplavě ostatních slov nezapadlo: chceme, aby se ve všech podobných případech propříště neposuzovala pouze cena, ale také způsob provedení. Takový požadavek ostatně vyplývá z našeho programu. Chceme dělat obec pěknější.
+ + +
Jiný příklad, o čem a jak budeme psát: nepřijatelné postupy společného rozhodování. Na tomtéž veřejném zasedání se nám nelíbilo, když v souvislosti s oplocením dvora OÚ (bod 20) byla najednou řeč o tom, jaké nabídky k odhlasování doporučuje hodnotící komise. O hodnotící komisi – o tom, že nějaká byla ustavena a kdo v ní figuruje – jsme totiž my tři, zastupitelé ze sdružení Sousedé z Třebaně, vůbec nebyli informováni.
Žádali jsme, aby propříště postup ustavení takové komise probíhal jinak než nám za zády. Námitka ostatních zastupitelů napřed byla, že se jedná o „starou“, už nějak rozběhnutou věc, z doby předchozího zastupitelstva. Na to jsme my namítli, že seznam členů oné údajné komise, který byl po našem zásahu zdráhavě přečten, obsahuje jména ze současného zastupitelstva, jehož členy jsme i my. Nato paní starostka žádala, aby se tedy nehlasovalo a aby bylo do zápisu uvedeno, že se chceme stát členy komise. Jenže o ničem takovém jsme my nemluvili, nic takového jsme neprosazovali. Pouze jsme žádali, aby se propříště celá věc odehrávala férověji a správněji.
Mimochodem: že ostatní zastupitelé mají problém zopakovat byť i jen jednoduché věci, které jsme na jednání pronesli, a vkládají nám do úst něco úplně jiného, jsme během večera zakusili ještě mnohokrát.
+ + +
Nejde psát samozřejmě hned o všem, nejde to stíhat. Pozastavit bychom se mohli, po ustavujícím zasedání, nad řadou dalších bodů. Třeba nad tím, jak se pan zastupitel Jaroš těsně před plánovaným vystoupením Radky Zábranské (bod 23) pokusil tomuto vystoupení zabránit. Učinil tak s odkazem na to, že dle jednacího řádu takové vystoupení není možné (mělo být totiž podpořené několika málo předem shromážděnými podpisy). Pořádek je pořádek, jistě. Avšak zároveň platí, že program schůze (včetně bodu 23) byl hned zkraje zasedání všemi přítomnými zastupiteli schválen, bez jakýchkoli námitek. A že paní Zábranskou na tuto podmínku nikdo včas neupozornil; její vystoupení bylo v oficiálním programu ze dne 13. 10. řádně ohlášeno. Odmítnout takto naplánované a schválené vystoupení na úplně poslední chvíli tak bylo nejen proti (jiným) formálním pravidlům, ale zároveň se jevilo jako lidsky ostudné – paní Zábranská pouze kvůli tomuto dohodnutému vystoupení v den konání schůze přijela až z Brna. Že nakonec příležitost promluvit dostala, bylo ostatními zastupiteli opakovaně označováno jako „velká vstřícnost“. Podle nás to ale byla spíš jediná možnost jak předejít tomu, aby se ze strany zastupitelstva odehrála mimořádně velká nevstřícnost a hanebnost.
Tuto událost na schůzi zastupitelstva předznamenala řada okolností, které nelze všechny vypisovat. Zmiňme ale, že jak v programu schůze, tak na samotné schůzi od paní starostky několikrát zaznělo, že v písemné žádosti paní Zábranské nebylo uvedeno téma vystoupení. Nezaznělo už ale (ač docela dobře mohlo), že když paní Zábranská svou žádost podávala a paní starostka se jí na téma jejího vystoupení ptala, odpověď dostala (což ostatně paní starostka na jednání nepopřela): paní Zábranská chtěla mluvit o vodě – případ, o který šlo, se v nedávné minulosti projednával na veřejném i neveřejném zasedání zastupitelstva…
Nešlo by, propříště, projevit trochu víc vstřícnosti? Třeba rovnou paní Zábranskou upozornit, že by bylo dobré, aby téma do žádosti písemně uvedla; anebo pak do návrhu programu napsat, že téma sice nebylo písemně uvedeno, ale že ho ústně paní Zábranská při jednání s paní starostkou upřesnila? Třeba by se tak podařilo předejít našemu dojmu, že se s různými občany zachází různě, více či méně vstřícně, a že se do toho promítá mimo jiné to, jestli byli – jako paní Zábranská – na konkurenční kandidátce pro obecní volby...
+ + +
Tak takhle nějak chceme a budeme o své práci psát. Vysvětlovat, argumentovat a také upozorňovat na to, co se do strohých, formálních zápisů nevejde. Časem se nám snad podaří, aby naše webové stránky umožňovaly k těmto příspěvkům nějakou (slušnou) diskusi. Pracujeme na tom. A budeme moc rádi, pokud o tyhle zprávy budete projevovat zájem, tedy pokud je budete číst. My vám totiž takhle, v souladu s naším programem, skládáme účty – a to všem, nejen těm, kdo nás volili.
Blanka Hovorková, Zdeněk Konopásek, Jitka Nováková
